Jde o standardní názor ekonomů, který poprvé zazněl tuším v sedmdesátých letech (?) minulého století. Já s ním ale nemohu souhlasit, a chci zde uvést úvahu, dokazujících že jít k volbám vhodné je.
Základem mé osobní, soukromé, ateistické morálky by mohlo být přesvědčení: chovej se tak, jak kdyby se chovali všichni, tak by společnost jako celek prosperovala. Jde o doplnění a rozšíření známého "nečiň jiným to, co nechceš aby oni činili tobě."
Jen na okraj: je pozoruhodné, jak přirozeně z této prosté zásady plynou všechna základní morální pravidla (nevraždit, nekrást, nelhat, nepodvádět, atd.), k jejichž "zvěstování" potřebují věřící Boha, a současně autoritativně prohlašují, že "bez Boha není morálky"...
Pokud by tedy všichni uvažovali jako pan Hudema, nechodil by k volbám nikdo, a s demokratickým systémem bychom mohli jít k šípku. To pro mě znamená, že jít k volbám je potřebné: pokud zastávám názor že demokracie je nejméně špatný politický systém, pak nutně "jít k volbám" pro mě znamená určitou hodnotu.
Tím se menší oklikou vracím k ekonomickému pohledu. Pohled pana Hudemy mi přijde zcela nepřijatelně zúžený, plochý. Do mého EKONOMICKÉHO uvažování se promítá mnoho jiných HODNOT, než jen peníze a materiální statky. Potřeba "dělat to, co považuji za vhodné, morální" (tedy chodit k volbám) pro mě hodnotou je, a její význam rozhodně přesahuje hodnotu času který volbou ztratím, popř. benzínu který projedu.
Účastí u voleb tedy jen uspokojuji jednu ze svých potřeb - totiž potřebu mít pocit, že se nezpronevěřuji svým zásadám, že dělám něco, o čem si myslím že je vhodné a potřebné dělat.
Proto dnes k volbám půjdu, a s těžkým srdcem podpořím to co se u nás vydává za pravici (levice je pro mě zcela nevolitelná).